Práce s kamenem má ve Vamberku dlouhou a mimořádně úspěšnou tradici.
K tomu nejlepšímu patří rod Mielnických. Není mnoho podobných rodových dílen kameníků-sochařů s tak početnou produkcí, překrývající více než dvě staletí
na jediném uzavřeném teritoriu,
jakou byli Mielničtí.
Představitelé tohoto rodu posázeli město i okolní kraj,
zejména podhůří Orlických hor, hodnotnými barokními,
rokokovými a později i empírovými plastikami.
Jen v samotném Vamberku rodina postupem času vztyčila k dvaceti sochám
a sousoším.
Odkaz kameníků Mielnických je pro jejich urputnost v tvůrčím hledání, přitom v časech mnohem tvrdších a tvorbě nepříznivějších, naprosto unikátní.

(1668 - 1725), zakladatel rodu. Usazuje se v podhorském městečku Vamberk aby zde založil existenci pro sebe i následující generace rodu.

(1702 - 1774) Nejstarší syn Matějův, pokračovatel. Rodinná dílna nebývale prosperuje. O jeho váženém postavení svědčí to, že byl zvolen purkmistrem.





(1718 - †?), vyučil se u staršího nevlastního bratra Ignáce. Vrozený kreslířský a řezbářský talent.
(1741 - †?) Syn Jana Ignáce, zakladatel další rodinné větve. Kamenické práce neskýtaly
v té době celoroční dostatečnou obživu
pro mistra s několika pomocníky a učni.
(1751 - †?) Vyučen u otce, vyspělá řemeslná technika. Tvorba přelomu století byla poznamenána politickými a hospodářskými těžkostmi kolem napoleonských válek.




(1767 - 1817), pracoval v rodové dílně. Zemřel při nenadálém sesuvu kamene při těžbě.
(1770 - 1821) Vyučil se u otce kameníkem. Pokračovatel rodových tradic.
(1778 - 1853) Vyučil se v rodové dílně. Pokračovatel rodových tradic.

(1799 - †?) O jeho mládí, učení a tovaryšských létech není nic známo. Z jeho prací jsou známy pouze nákresy kašny na náměstí v Rychnově nad Kněžnou.
(1803 - 1853) Vyučil se v domácí dílně kameníkem a odešel na zkušenou ze které se již do Vamberku nevrátil. V roce 1835 si otevírá vlastní kamenickou dílnu v Olomouci.

(1822 - 1878) Už v ranném věku odešel z otcovy kamenické dílny ke strýci do Olomouce, později do Vídně. Vystudoval císařskou akademii výtvarných umění. Jeho práce byly oceněny mnohými uměleckými cenami. Ve Vídni otevřel úspěšný ateliér dekorativní stavení plastiky.
(1838 - 1889) Řemeslu se vyučil u otce
v Olomouci. Vedoucí postavení mezi kameníky
a sochaři při dostavbě dómu
sv. Mořice v Olomouci.
Rudolf Zrůbek „Kamenná svědectví doby - Baroko v kraji Orlických hor”,
vydalo: Okresní muzeum Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou v roce 1996.
Bohuslav Obst „Pasportizace kamenných sochařských památek na katastrálním území Vamberka, Merklovic a Pekla nad Zdobnicí.”